06.10.2016 21:40:15

Rakytník - citroník severu

rakytníkV honbě za vitaminy utrácíme peníze za exotické ovoce, a přitom máme možnost pěstovat keř, který nám cizokrajné plody nahradí. Rakytník v sobě skrývá vitaminy, karoten, třísloviny i stopové prvky.

Kůň zářící trny, tak zní poetické označení coby volný překlad latinského názvu rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides).
Používalo se už od starověku, když koně, spásající listy a výhony rakytníku, měli nápadně hladkou a lesklou srst. Chovatelé koní přisuzovali tento výsledek vlivu látek vysoké nutriční hodnoty obsažených v celé rostlině.
Okrasný léčitel u domu
Vlastností rakytníků využívalo tibetské, mongolské a indické lidové léčitelství po celé generace. Léčivé látky - vitaminy A,C, E a K1, organické kyseliny a stopové prvky obsažené v plodech podporují imunitní systém, jsou vhodné při rekonvalescenci a mají vysoké biostimulační účinky.
Rakytník zvyšuje potřebnou tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimuluje činnost jater a plic a usměrňuje krevní oběh. Osvědčuje se jako podpůrný prostředek při léčbě revmatizmu, při průduškových zánětech rozpouští hleny a je vynikajícím „čističem“ organizmu od toxických zplodin.
Co o něm možná nevíme
Rakytník pochází ze střední Asie, kde roste ve stepích, krasových oblastech i říčních údolích. Sibiřské typy jsou vysoce mrazuvzdorné, snášejí teploty kolem minus padesáti stupňů Celsia.
Rakytník je přizpůsobivý, velice nenáročný a skromný.V posledních letech se přece jen častěji využívá jako keř vhodný pro rekultivace v průmyslových oblastech a jeho půvab začínají objevovat i majitelé zahrad u rodinných domů.
Rakytník dorůstá výšky kolem dvou až tří metrů, není příliš rozložitý, obrost kosterních větví je slabě trnitý. Ozdobný je i svým olistěním: úzké, kopinaté listy jsou na rubu stříbřitě šedé, vrchní strana je sytě zelená. Celkově působí ve výsadbě keř rakytníku, nyní už zdomácnělý, trochu cizokrajně.
On a ona
Rakytník je rostlina dvoudomá s jednopohlavními květy buď samčími, nebo samičími. Pokud tedy chceme mít z keře kromě krásy i užitek, musíme si pořídit obojí sazenice. Jeden samčí keř postačí až na šest samičích rostlin.
Rakytník větrosnubný (není opylován hmyzem, ale větrem) poměrně dlouho kvete (až tři týdny), proto je i v příznivém počasí záruka opylení květů. Při nákupu se pohlaví rakytníku nejlépe rozpoznává až na tříletých rostlinách: samčí keře mají větší pupeny na výhonech hustěji rozložené, takže vypadají „huňatější“.
Rady a odrůdy pro úspěšné pěstování
Přestože je rakytník nenáročný a otužilý, nemusíme mu odpírat místo na slunci. Stín opravdu nemá rád a trvale zamokřená místa mu také nesvědčí - reaguje opadem listů a zasycháním obrostu.
Vysazují se dvouleté sazenice, a to na jaře i na podzim, na vzdálenost zhruba tři metry. Plodit začíná rakytník čtvrtým rokem po výsadbě, do té doby je jen okrasným keřem. Nejnověji vyšlechtěné formy rakytníku mají bobule spíše bledě žluté, sklízet a zpracovávat se však dají plody všech odrůd a barev.
Pro sklizeň jsou doporučovány starší odrůdy Frugana - s nejvyšším obsahem karotenu, Dorana, Vitaminaja, Masličnaja, Dar katuni a Altaja. Z novějších odrůd je to Hergo, Leikora - s nejvyšším obsahem vitaminu C a velmi dobrý opylovač Pollmix.
Sklizeň není jednoduchá
Plody rakytníku jsou drobné peckovičky s kratičkými stopkami, které hustě obrůstají větvičky, k nimž ztěžuje přístup trnitý obrost. Sklizňová zralost je optimální v době plodů vybarvených, ale pevných.
Sklizeň je snad to jediné, co lze rakytníku vytknout - plody se špatně oddělují od obrostu, česáčky ani hřebeny se neosvědčily a stříhání celých větviček k otrhávání doma oslabuje keř a zmenšuje příští sklizeň.
Můžeme se dočíst, že nejlépe se sklízí plody přemrzlé, a sice setřásáním do nádob: u nás ale nepanují sibiřské mrazy a peckovičky zůstávají díky vysokému obsahu olejů měkké i v zimním období, takže ani tento způsob není vyhovující. Nezbývá, než se vyzbrojit trpělivostí, počítat s rukama obarvenýma oranžovou šťávou a zvyknout si na občasný píchanec.
Žádný odpad
Plody rakytníku se dají konzervovat, sušit, lisovat a ještě i zbylý výlisek lze zpracovat. Z listů, kůry i výhonů rakytníku (čerstvých nebo sušených) se připravují čajové směsi.
Konzervovat plody lze několika způsoby:
• mrazením - užívá se denně jedna lžička rozmrazených plodů
• naložením do alkoholu (vodka, koňak) - výluh se užívá v zimním období; denně jedna až tři lžičky
• kompotováním - plody bez cukru nebo prosypané cukrem se zavařují ve skleničkách jako běžný kompot, dobře chutnají plody rakytníku zalité medem
• sušením - usušené plody rakytníku se drtí (nebo melou na prášek) a uchovávají ve sklenici - užívat půl lžičky denně postačí
Recepty našich babiček:
Sirup pro děti
• jeden kilogram vylisované šťávy
• jeden a půl kilogramu cukru
• jedna lžička kyseliny citronové
Po rozpuštění cukru ve studené šťávě plnit do lahví a uložit v chladu a temnu.
Šťáva bez cukru pro diabetiky
Vylisovanou neslazenou šťávu plníme do sklenic se šroubovacím uzávěrem a při teplotě osmdesát pět stupňů sterilujeme půl hodiny.
Marmeláda z rakytníku
Připravuje se stejným způsobem jako z ostatního drobného ovoce. Poměr cukru a konzervačních přípravků je stejný.
Rakytníkový med
Sušené rozemleté plody smícháme s včelím medem, užívá se po lžičkách. Medem lze sladit čaj.
Elixír života
Někomu zavařenina nebo šťáva z rakytníku nechutná, první dojem z poněkud zvláštní vůně a chuti se chvilku „vstřebává“. Pro toho, kdo se s nimi nemůže smířit, je dobrý lihový extrakt, který se užívá po patnácti kapkách třikrát denně:
• jeden váhový díl usušeného, rozemletého rakytníku
• tři váhové díly destilátu (vodka, koňak, líh)
V uzavřené lahvi necháme louhovat tři týdny, občas protřepeme a po scezení dáme do menších tmavých lahviček.
(více)

13.09.2016 13:17:17

VÝLET S KRAKOVANSKÝMI ZAHRÁDKÁŘI

DSC_0010
Již tradičně na konci prázdnin pořádají zahrádkáři zájezd za poznáním krás naší vlasti. Letos padla volba na skanzen v Přerově nad Labem a na zámek Radim. Za krásného počasí jsme v sobotu 27. srpna vyjeli. První zastávka Přerov.
Polabské národopisné muzeum je oficielní název nejstaršího českého skanzenu lidové architektury. Byl založen koncem 19. století majitelem přerovského panství arcivévodou Ludvíkem Toskánským z rodu Habsburků. Ten nechal upravit stavbu z počátku 18. století, bývalou panskou kovárnu a rychtu na ,, staročeskou chalupu“. V r. 1967 tuto památku převzalo do své správy Polabské muzeum v Poděbradech a začalo tu budovat tzv. Polabský skanzen. V 70. letech se staly součástí skanzenu další stavby, dnes se jedná celkem o 32 objektů. Součástí je i stará škola. V jednotlivých objektech jsou ukázky z řemesel jako je včelařství, mlékárenství, kovářství, dílna ševce, krejčího apod. Krásné jsou situace vyobrazené pomocí figurín jako rodina u stolu a další ukázky z běžného života lidí na vesnici.
Každoročně koncem srpna ožívají ve skanzenu pohádkové postavy, které spojuje pan režisér Zdeněk Troška. Ten je tu vždy doslova v obležení a nepomůže ani předstíraná přísnost při diktátech, kterými se v muzejní škole snaží nejen děti připravit na nový školní rok. Diktát byl plný chytáků a tak přítomní v lavicích měli plno práce. Po společném vyhodnocení a opravách Zdeněk Troška podepisoval to, co jednotliví přítomní vytvořili. Kromě pohádkových postav byl v areálu připraven bohatý program pro děti, mnoho soutěží o ceny, improvizační divadlo v aleji ve spodní části skanzenu, originální kostýmy z pohádek Fundusu Barrandov, zejména z pohádky Honza málem králem, nebo jarmark. Také jsme si pochvalovali nové objekty, o které se skanzen za poslední rok rozšířil. Pan Troška byl stále středem pozornosti, všem požadavkům o společnou fotografii vyhověl. Následovala krátká diskuse s přítomným hejtmanem středočeského kraje o filmové tvorbě, zejména příhody z natáčení jednotlivých dílů Slunce, seno… Celý program byl obohacen o přítomnost zaměstnanců skanzenu ustrojených do dobových kostýmů. Samozřejmě nechyběly stánky s občerstvením a prodej různých suvenýrů a upomínkových předmětů. Zřizovatel skanzenu do budoucna uvažuje o rozšíření expozice do budovy vedle stojícího zámku, který je nyní v majetku Českého rozhlasu. V rámci prohlídky jsme navštívili výstavu s názvem ,,Staré dobré časy“, která byla uspořádána ze sbírky dobových předmětů, krojů, vybavení domácností, které celý život sbírá paní Iva Hüttnerová.
V čase oběda jsme se přemístili do motorestu Kersko, kde byl zajištěn oběd. Sice jsme se najedli a napili, ale moc nadšení to nevyvolalo, příště se radši tomuto zařízení vyhneme.
Druhá část programu byla zámek Radim. Byl postaven v roce 1610. Je ve své zachovalé podobě jednou z nejnázornějších ukázek renesančního venkovského sídla střední šlechty. Postavit si ho nechal Karel Zárube z Hustířan. V posledních letech prošel zámek celkovou rekonstrukcí. Interiéry jsou vybaveny renesančním nábytkem. V několika místnostech zůstaly zachovány původní malované stropy z r. 1610. Velmi dobře byla hodnocena kavárna na zámku s točenou plzní a zmrzlinovými poháry. Určitě lépe než samotný zámek.
Výlet se vydařil, počasí jako obvykle ukázkové. Těšíme se na příští rok, kdy plánujeme prohlídku barokního areálu Kuks, který byl nedávno nákladně opraven a zámek Hrádek u Nechanic.
(více)

03.08.2016 07:31:03

POJEDEME NA VÝLET

skanzen plakátJako už tradičně ani letos nesmíme vynechat prázdninový autobusový výlet se zahrádkáři. Jede se 27. srpna v 7.15 z Krakovan pohodlným a hlavně spolehlivým busem pana Herverta. Letos si užijí hlavně děti a milovníci pohádek. Dopoledne navštívíme skanzen v Přerově nad Labem, kde bude právě rozšířený program s účastí režiséra známých filmových pohádek Zdenka Trošky a s ukázkami zapomenutých řemesel.
Obědvat budeme ve známém motorestu v Kersku, další filmové destinaci. Já tedy jedině "se šípkovou"
Odpoledne navštívíme méně "profláklý", neméně krásný renesanční zámek Radim, kde si užijeme kostýmovanou prohlídku.
Přihlášky přijímá v Božci předseda Roman Hořák, v Krakovanech přítel Chmelík. Těším se nashledanou. (více)

30.07.2016 22:09:22

JEŽKOVY VOČI !!! :-)

ZAHRÁDKAŘENÍ27. 7. 2016
- Vláda ve středu projednávala několik návrhů zákonů, mezi nimi i zahrádkářský zákon. K návrhu, který uzákoňuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, se členové vlády postavili neutrálně, měli k ní však několik výtek.
Zákon je podle vlády nadbytečný, protože zahradničení je volnočasová aktivita a není potřeba ji právně upravovat. Ne úplně důležitý se jeví například vicepremiérovi Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL). "Podle mě je ten zákon nepotřebný. A to jsem sám zahrádkář," uvedl.
Jinak to ale vidí jeden z autorů návrhu Ladislav Velebný (ČSSD). "Čeští zahrádkáři jsou nedílnou součástí naší společnosti. Zahrádkářský zákon jsme připravili, aby mohli zahrádkáři stoprocentně pracovat. Je potřeba je podporovat a pomáhat jim při jejich různorodé činnosti," řekl.
Zákon mimo jiné hovoří o podílu zahrádkářů na dosahování obecného blaha aktivní účastí na tvorbě a ochraně životního prostředí, uplatňování zdravého životního stylu a výchově mládeže k ochraně přírody. Vláda ale uvádí, že zahrádkaření není a nemůže být ochranou přírody proto, že intenzivně využívaná plocha zahrádky není přírodou.
Bez ohledu na stanovisko vlády dostanou předlohu k projednání poslanci, zatím však není jasné, kdy bude na programu. Po přijetí zákona volají zahrádkáři už dlouhá léta. Na sociálních sítích ale zákon sklidil výsměch. "Vláda dnes projedná zahrádkářský zákon. Konečně, bez zákona Vám ani petržel nevyroste, každý si hnojí, jak chce. Doteď horor na zahrádkách," komentoval zákon šéf středočeské ODS Jan Skopeček na Twitteru.
autor: Kristýna Svrdlinová zdroj: Aktualně.cz
(více)

02.06.2016 19:49:51

ČERVEN

červen2


Již po dobu více let je měsíc červen prohlašován jako měsíc myslivosti a ochrany přírody. Proč právě červen? V tomto měsíci je v přírodě nejkrásněji. Stromy jsou oděny do krásného šatu svěže zeleného listí a jehličí, na lukách a v okolí vod rozkvétá spousta pestrobarevného kvítí. Kouzlo celé přírody dodávají časně ráno kapky rosy, které se třpytí na trávě jako diamanty.
Červen je pro většinu z nás příjemným měsícem. Léto je celé před námi, dny jsou dlouhé a my jsme nabiti energií, kterou přičítáme blížící se dovolené a prázdninám. Červen je tak měsíc, který nabízí nejvíce aktivity a dodává nám sílu zvládnout úplné maximum. Letní slunovrat pak bude znamenat úplný vrchol, po kterém začnou energie opět pomalu slábnout
Už v dávných dobách si lidé všimli, že jsou v tomto období aktivnější, a přičítali to letnímu slunovratu. Ten se dříve slavil po celém světě napříč všemi kulturami. Vyvrcholením oslav byla svatojánská noc, kdy se provádělo svatojánské čarování.
Slunovrat se slaví odpradávna po celém světě, bez ohledu na kulturu, která v dané oblasti vládne. O letním slunovratu síla slunce vrcholí, začíná jím období plného léta.

Slunovrat je astronomický termín pro okamžik, kdy sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka. Na severní polokouli nastává nejdelší den a nejkratší noc a také astronomické léto.

Letní slunovrat připadá na 21. června, přesný čas se může mírně měnit. Slunce vstupuje do trojice tzv. letních znamení – Raka, Lva a Panny.

K letnímu slunovratu patří mnoho tradic, zvyků a také ohně. Podle keltské a germánské tradice mají ohně dodat slunci sílu, navíc oživují tajemné síly, které střeží poklady země. Slunovrat byl dnem magických obřadů.

Velké oslavy slunovratu probíhají každoročně nedaleko od městečka Salisbury v jižní Anglii v tajemném komplexu menhirů a kamenných kruhů Stonehenge. Tuto stavbu pravděpodobně ovlivnilo pozorování a výpočet letního slunovratu a je možné, že se v něm pohanští kněží scházejí už několik tisíc let.

V Lotyšsku se slaví slunovrat po celou noc – nikdo nesmí spát, aby nezmeškal východ slunce. Dívky si uvijí věnečky z polního kvítí a chlapci dostanou korunu z dubového listí.

Lidé připravují pro tyto slavnosti speciální sýr a pivo, obcházejí domy a za zpěvu starých písní se obdarovávají. Ráno mají muži naskákat do nejbližšího jezera či řeky.

Poté, co oslavující přivítají východ slunce, skropí si tvář ranní rosou. V Čechách a na Slovensku se slunovrat slaví zejména jako folklorní slavnost.

bylinky


Červen je také čas sběru bylinek, tedy hlavně jejich nadzemních částí. Můžete si je na zimu nasušit, zmrazit, naložit do alkoholu či lihu, nebo si připravit sirup či med. Kvete nám spousta bylinek, ze kterých si lze uvařit med právě teď. Nemusí být jen z květů, dělá se i z listů nebo později z plodů. Většina bylinek se ale spíš suší, z důvodu vysokého obsahu cukrů v sirupech a medech.

Zde vám nabízím malý přehled běžně používaných léčivek, které sbíráme právě v červnu. Můžete si je nasušit, nebo připravit jiným oblíbeným způsobem. Při použití dbejte na svůj zdravotní stav a máte-li pochyby o správnosti používat tu kterou bylinku, poraďte se s vaším lékařem. Pokud bylinku dobře neznáte, měli byste se podívat do herbáře a předem si ujasnit, jak bylinka vypadá.
Co sbírat?
Květy:

Ćerný bez - nachlazení, migrény
divizna sápovitá velkokvětá – zánět průdušek, zahlenění, chrapot
heřmánek pravý – potopudný prostředek, křeče trávicího traktu, dezinfekční. prostředek
heřmánek římský – bolestivá menstruace
hluchavka bílá – nepravidelná menstruace a výtok, při nepravidelné stolici
lípa velkolistá, srdčitá, malolistá – (začátek rozkvětu) horečnatá onemocnění z nachlazení, ledviny, močový měchýř
vlčí mák – (korunní lístky) nemoci z nachlazení, záněty dýchacích cest, plicní choroby.

Listy

Bazalka pravá – nadýmání, poruchy trávení
borůvka brusnice – žaludeční křeče
jablečník obecný – (listy v době květu) kašel, nepravidelná činnost srdce, nechutenství, choroby jater a žlučníku
jahodník obecný - (listy v době květu) nemoci ledvin a ledvinové kameny (nepoužívat šlechtěné odrůdy)
kopřiva dvoudomá palčivá – pročišťuje organismus, záněty močových cest, podpůrná léčba cukrovky, choroby jater a žlučníku
máta peprná – (i nať) křeče trávicího traktu, nadýmání, poruchy žaludku nervového původu, žlučové kameny, nechutenství
meduňka lékařská – (i nať) nadýmání, bušení srdce, nespavost, bolestivá menstruace
ostružiník křovitý – (mladé lístky) kašel, průjem
jitrocel kopinatý - (dejte pozor při sušení, aby se listy při sušení nezapařily, zhnědnou a ztrácejí účinnost) Při suchém a dráždivém kašli usnadňuje odkašlávání. Zevně k ošetření boláků a drobných poranění.

Nať

Kontryhel obecný – (nať v době květu) silná menstruace, klimakterické potíže
mateřídouška obecná – katary dýchacích cest, dráždivý kašel, nervová vyčerpanost, bolestivá menstruace řebříček obecný – nechutenství, žaludeční potíže, průjmy, nadměrná menstruace
třezalka tečkovaná – neklidný spánek, poruchy trávení.

Přeju vám krásné dny v přírodě a hodně zdraví.
bezová limonáda (více)

počítadlo.abz.cz

Template By Blogger Templates
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se