« Úvod | S KRAKOVANSKÝMI ZAHR... »

OPEŘENÍ KAMARÁDI

vrabčák
Letošní léto je obzvláště vypečené, panující vedra působí velké problémy s ubývajícími zdroji vody, požáry atd. Lidé mají starosti, ale vzpomeňme někdy na další tvory, kteří s námi sdílí tuhle planetu. Zvířatům domácím dobrý hospodář poskytne péči, ale divoká zvířátka velká i ta nejmenší trpí horkem a suchem neméně.
Dnes bychom mohli pomyslet na milé užitečné obyvatele našich zahrad a obydlí - ptactvo, hlavně malé pěvce. Mnozí z nich pomáhají zahrádkářům přímo zbavovat rostliny hmyzích škůdců ale všichni pracují po našem boku na udržení toho ekosystému, který zveme zahradou. Pro začátek jsem s použitím textu Mgr. Tomáše Ryneše z webu www.prirodafoto.cz zvolila mého jmenovce vrabce domácího: Vrabec domácí (Passer domesticus) anglicky House Sparrow.


Vrabce považujeme za všedního, obyčejného ptáčka. Ještě do nedávné doby tomu tak opravdu bylo. Mnohasethlavá hejna těchto opeřenců se každoročně dělila o sklizeň se zemědělci, kteří jim na oplátku vymysleli mnoho káravých přízvisek od „štilip“ až po „škudlivec“. Ovšem časy se mění a vrabec již zdaleka není tím obyčejným všudypřítomným ptákem, který byl v minulosti všemi dostupnými metodami huben. Není tedy divu, že byl ČSO zvolen za ptáka roku 2003 a v současné době se jedná o druh vyžadující další sledování.
Vrabce domácího můžeme v dnešní době potkat téměř po celém světě s výjimkou polárních a tropických oblastí. Z původní domoviny (Přední a Střední Asie, podle jiných hypotéz Středomoří) se společně s pěstováním obilí rozšířil do zbytku Eurasie. Člověk jej následně rozšířil na ostatní kontinenty.

Vrabec domácí hnízdní v našich podmínkách 3x až 4x do roka, v období od dubna do září (ojediněle bylo zjištěno i hnízdění v zimním období - klasický příklad ovlivnění biorytmů zvířat soužitím s člověkem - teplo + dostatek potravy).
Jeho hnízda najdeme především na budovách i uvnitř stavení (různé výklenky, větrací otvory atd.), vrabec však nepohrdne ani hnízdy po vlaštovkách či jiřičkách, stromem nebo vyvěšenou budkou. Někdy ho vezmou pod svá křídla i čápi, kteří ho nechají vykonávat svou rodičovskou povinnost ve spodní části vlastního hnízda. Hnízda se většinou nenachází dál než 1 km od nejbližších stavení.
Základní stavební materiál - sláma, seno a úlomky rostlin, bývá při tvorbě hnízda doplněn provázky, papírky, peřím a podobným materiálem. Snůška čítá 4 – 5 vajec, inkubační doba je 11 – 14 dní. Vejce zahřívají a mláďata krmí oba rodiče.
Vrabce lze označit za typický synantropní druh vázaný svým životem na lidská sídla. Přidružil se k člověku zřejmě v dobách, kdy člověk, jakožto zemědělec, začal pěstovat obilí a prostřel tak vrabci co hrdlo ráčí.
V potravě vrabce převažuje rostlinná složka. Hlavní součástí jídelníčku jsou semena obilí, dále pak kukuřice, slunečnice, mák a semena různých plevelů. Doplňkově pojídá také zelené části rostlin (pupeny, salát aj.) a plody (bez černý, ostružiny aj.). Živočišná složka je zastoupena téměř výhradně v potravě mláďat. Dospělí ptáci v době péče o mláďata sbírají bezobratlé na stromech, v keřích a dokáží i ulovit kořist v letu.
Člověk v minulosti poskytl vrabci střechu nad hlavou i hojnost potravy. Ten se mu tak stal oddaným společníkem. V současné době se ale potřeby a životní styl člověka a jeho průvodce rozcházejí.
Především ve městech ubývá přirozených úkrytů pro ptactvo ve formě neudržované zeleně na úkor přesně střižených keřů s ideálním trávníkem. Ptáci musí překonávat větší vzdálenosti při obstarávání potravy nejen pro svá mláďata, ale i pro sebe sama. Zároveň jsou vystavováni vyššímu riziku, ať už je to střet s dopravním prostředkem či útok predátora. Dále v tomto biologicky sterilním prostředí nenacházejí ptáci dostatek materiálu pro stavbu hnízd. Nekonečné asfaltové lány znesnadňují ptákům také hledání napajedel nebo provádění pravidelné prachové či vodní koupele. I na první pohled nevinné balení odpadků do igelitových pytlů zamezuje vrabcům přístupu k potravě. Je paradoxem, že dnešní společnost potravinami vyloženě plýtvá, ale vrabci se k těmto zbytkům dostat nemohou.
Na vesnicích je pro vrabce zřejmě nejznatelnější změnou ubývání živočišné výroby. Přikrmování „vrabčáků“ s domácími zvířaty lze považovat za jeden z hlavních zdrojů potravy pro tyto malé tvory. Také rušením zemědělských družstev ubývá nejen zdroj přiživení se, ale i mnoho hnízdních příležitostí. Zároveň dnešní bezezbytková manipulace se zrním má vliv na snížené stavy živočišného druhu, který je v současné době na zbytcích vyprodukovaných člověkem značně závislý. Svou roli hraje i používání zahradní chemie cílené na hubení hmyzu, jakožto potravy mláďat.

Obrázek o pomoci vrabci si asi každý dokáže udělat sám. Za hlavní principy lze považovat střídmost v honění se za estetickým dojmem našeho okolí a v zimě přihodit nějaké to obilí na krmítko. Zkrátka si občas vzpomenout na vrabčáky a říci si: „Mají tu kde bydlet a mají co jíst?“.
V těchto vedrech není také od věci připravit nejen vrabčákům pítko - stačí jakákoli mělká miska, z které po chvilce budou nejen pít, ale také se v ní koupat a věřte, že je to moc hezká podívaná. Já jsem zvolila starou misku na vyvolávání fotografií a vrabčákům trvalo sotva dvacet minut, než objevili s radostí a švitořením nový "aquapark". Jen vyfotit se nikdy potvůrky nenechají, na to jsou příliš opatrní, tak je moje pítko na obrázku bez ptáčků.



pítko

počítadlo.abz.cz

Template By Blogger Templates
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se