« Úvod | "OBYČEJNÁ" JABLKA »

LISTOPADKA - KVĚTINA, KTERÁ LÉČÍ

listopadky
Listopadka je přiléhavá přezdívka pro chryzantémy, které rozkvétají od srpna až do listopadu. Za jejich syté a veselé barvy by se nemuselo stydět ani plné léto, ony však schovávají svou krásu až na čas padajícího listí. A navíc mají i vynikající léčivé účinky.
Listopadka nám tak může podzim prosvítit a zpříjemnit - na zahrádce, na balkóně i doma za oknem. Díky vícero druhům a mnoha vyšlechtěným odrůdám můžeme pěstovat chryzantémy až metr vysoké, ale také drobnější varianty, dorůstající do výšky pouhých třiceti centimetrů - právě ty se krásně vyjímají v květináčích, které nyní nabízejí všechna zahradnictví kolem nás. Může to být dobrá investice, chryzantémy jsou trvalky, a proto nám mohou dělat radost mnohem déle, než v průběhu jednoho podzimu.
Květy jsou vyšlechtěny ve formě jednoduché i plné, v různých tvarech a velikostech a naprosto ve všech barvách a odstínech s výjimkou pravé modré. Rozlišují se i chryzantémy, které budou vykvétat již koncem léta a začátkem podzimu nebo opravdu až v samotném listopadu. Tyto květiny jsou vděčné i řezané, neboť ve váze vydrží dlouho.
Chryzantémám se daří na slunném a před větrem chráněném místě. Teplý podzim je povzbuzuje k bohatému a dlouhému kvetení. Půdu potřebují neutrální nebo slabě zásaditou, humózní, může být i těžší. Řada odrůd určených pro pěstování na záhonech je proti mrazu relativně odolná (nepatří však mezi ně většina velkokvětých chryzantém), bez ochrany se však neobejdou - ideální je vrstva chvojí, pod ním případně lehce nakupené listí či sláma. Chryzantémy pod peřinou necháváme až do konce dubna, neboť mladé výhonky jsou velmi citlivé na zrádné jarní přízemní mrazíky. Další ochranu jim poskytneme, pokud rostliny přes zimu ponecháme celé a staré stonky sestřihneme až na jaře - i uschlé květiny mají svůj půvab a nemusí estetiku zahrady nijak kazit - záleží na úhlu pohledu.
Nízké chryzantémy se záplavou drobných květů jsou ideální pro pěstování v nádobách. Tvoří nádhernou ozdobu teras a balkonů, dvorků i zahrádek, schodů. Před příchodem mrazů je třeba rostliny i s květináčem schovat a nechat přezimovat na světlém, ale bezmrazém místě - teplota by se měla pohybovat mezi pěti až osmi stupni Celsia, vzduch suchý a zálivka jen minimálně.
V březnu rostliny přemístíme na světlé místo s teplotou mezi dvanácti až patnácti stupni a zvýšíme zálivku. Pravděpodobně již nedosáhnou stejné vitality jako loni, což ale nevadí - stačí, když zimu přežijí, abychom si z nich na jaře mohli odebrat řízky. Během dubna odstříhneme z výhonků vrcholové řízky a necháme je zakořenit v substrátu s příměsí rašeliny a písku. Nejlépe zakořeňují pod malým „skleníčkem" z jakékoli perforované průhledné plastové nádoby či fólie, a ve stínu. Teplota by se měla pohybovat mezi patnácti až dvaceti stupni, substrát udržujeme stále mírně vlhký. Přibližně po měsíci můžeme zakořeněné sazeničky přesadit do nádob či na záhonek.
Ještě rychlejší a jednodušší variantou je nechat řízky zakořeňovat již v konečné nádobě. Substrát jim svědčí podobného složení, jako záhonovým druhům, měl by také obsahovat kolem patnácti procent jílu, která kořenům zajistí potřebnou stabilitu. Pro větší variety se hodí nádoby s průměrem kolem dvaceti centimetrů, malým stačí poloviční - vhodné jsou vždy spíše nižší a širší rozměry, nežli úzké a vysoké. Důležité je sázet řízky i sazenice do vlhkého substrátu, posléze je zaléváme důkladně, ale nezaplavíme. Zakořeňování a dalšímu růstu také neprospívá příliš hluboká výsadba.
Přibližně po dalších třech týdnech, kdy rostliny povyrostou alespoň o tři centimetry, zaštípneme vrcholek za čtvrtým až šestým lístkem, aby narostly do hustých a košatých keříků. Větší a pozdně kvetoucí odrůdy můžeme v průběhu června, nejdéle do poloviny července, zaštípnout ještě jednou. Chryzantémy potřebují pravidelnou a dostatečnou zálivku a neustálé přihnojování.
Matečnou rostlinu můžeme vzkřísit umístěním na slunném místě, zálivkou a mírným přihnojením, anebo ji nechat pokračovat pouze prostřednictvím „dětí" jež jsou díky vegetativnímu množení její identickou kopií.
Poupata, která se začnou tvořit již v září, jsou poměrně citlivá na mráz - krátkodobý pokles teploty mírně pod nulu by sice měla vydržet, ale pokud hrozí déletrvající přízemní mrazíky, umístíme je raději do skleníku nebo alespoň na vyhřáté místo, například k jižně orientované zdi, případně je na noc překryjeme lehoučkou netkanou textilií.
Květináč si můžeme vzít i domů, na okenní parapet - v teple pokvete dříve, avšak při teplotě výrazně přesahující šestnáct stupňů květy nevydrží tak dlouho. Pro interiér se nejvíce hodí drobnokvěté listopadky malého vzrůstu, které, když zastřiháváme odkvetlé kvítky, jsou schopné kvést déle. Velmi efektní jsou seskupení více rostlin s květy různých barev.
Pokud si přejeme bohaté květy, vyplatí se rostlinám věnovat dostatek péče. Zaléváme je pouze ke kořenům, aniž bychom smočili listy, a vyvarujeme se přemokření. Postranní výhony vylamujeme, v červenci rostlinám přilepšujeme hnojivy bohatými na dusík, aby vytvořily mohutné a košaté trsy.
Domovina chryzantém je Čína a Japonsko - již zde byly pro svou krásu s oblibou pěstovány. Postupně se rozšířily i dále a nyní se chryzantémy pěstují po celém světě.
V Číně byla chryzantéma velmi ceněna a pokládána za symbol věčného života, v Japonsku považována za květinu hodnou císaře. Její motivy často zdobí tradiční čínský porcelán i textilie, staré japonské obrazy. Podle staré čínské legendy se jeden císař doslechl o květině věčného mládí a rozhodl se ji získat. Měla růst na Dračím ostrově a utrhnout ji mohlo pouze dítě - když tedy dětská výprava s císařem dorazila na Dračí ostrov, nalezli tu krásnou zlatou chryzantému.
Na zápraží, ozdobeném kvetoucími chryzantémami, můžeme popíjet i čaj připravený právě z těchto rostlin. Chryzantémy byly ve staré Číně ceněny nejen pro svou krásu, ale používány i jako léčivé rostliny - květy, listy i kořeny sloužily k přípravě nálevů a odvarů upevňujících zdraví. Užívaly se především při infekcích a horečce, pro posílení jater a zraku. Příznivé účinky má chryzantéma i při vysokém krevním tlaku a cukrovce. Nálev z listů chryzantém, do kterého se přidávají i kvítky, je velmi osvěžující, a můžeme ho vyzkoušet také. Žádné nebezpečí nám nehrozí, chryzantémy jsou opravdu jedlé, a proto i s oblibou používané v gastronomii, například ke zdobení dortů. K dostání jsou nyní i semena takzvané jedlé chryzantémy, asijské speciality, která slouží jako zdravá zelenina na saláty se specifickou, větrově kořenitou chutí.

chryzantémy

počítadlo.abz.cz

Template By Blogger Templates
TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se